První hádanku znám v trošku jiné, symetrické variantě: učitel potmě nasadí každému ze tří studentů bílou čepici a zbylé dvě černé vrátí do krabice. Po rozsvícení každý student vidí čepice obou svých kolegů a má určit, co má na hlavě on. A skutečně, ten nejchytřejší po chvíli prohlásí, že má bílou čepici. Jak na to přišel?

Ano, znám i tuto variantu a přijde mi těžší, přestože řešení je "kratší" .

Hádanky si nechávám na zítřek. Už je pozdě, a kdybych se do nich pustila teď, byla bych tu až do rána, protože hrdost mi nedovolí si přečíst řešení dřív, než se o to aspoň nepokusím

Zdravím. Pokud je zmáknete za jeden den, všechny čtyři palce nahoru!

Nemyslím si, že v případě druhé hádanky máte pravdu. Druhá volba je naprosto nezávislá a nepodmíněná volbou první. Šance na úspěch je pořád 1:2

Já to věděl . Ještě se k tomu v diskusi zkusím vyjádřit. Ale tu hádanku a teorii omezeného výběru za ní jsem si opravdu nevymyslel. Vtip je v tom, že druhá volba není úplně nezávislá na volbě první, protože reaguje na akci otce (otevření jedněch vrat) a AKCE OTCE není nezávislá na první volbě syna. Pokud se syn při první volbě náhodou trefí, má otec na výběr ze dvou vrat, která může otevřít, ale pokud se syn netrefí, má k otevření jediná (pokud tedy nechce rovnou otevřít vrata s autem). Tohle zdůvodnění je ale dost složité a vazby nejsou přímo vidět - jednodušší je argument s pravděpodobnostmi, který uvádím u řešení. Nevím, jak by se vyvrátil ten.